9 důvodů proč nesledovat zprávy.

24. 11. 2014 8:00:00
Víte, že sledování zpráv je nebezpečné pro váš organizmus? Přečtěte si pár důvodů proč nesledovat zprávy.

Tak jsem si po ránu otevřel monitoring zpráv a i přes mé, poměrně sofistikované nastavení filtrů výsledků, se na mě vyvalil kýbl informační špíny (chcete-li smogu, nebo spadu) nejrůznějšího charakteru. Naši žurnalisté se předhánějí jak trumfnout své spolužáky, nebo bývalé kolegy, nebo své mentory (neb většina našich žurnalistů pochází ze stejné líhně a drží se jedné vytýčené generální linie informovanosti, bez ohledu na druh a vlastnictví média) v množství, agresivitě, servilitě k té či oné skupině a většinou hlavně plytkosti svého zpravodajství. ( à propos v této souvislosti se už nemohu dočkat na ono nově proklamované personalizované analytické zpravodajství, které všude propaguje ředitelka Newton Média paní Mašínová).

Nejzajímavější fakt, který v posledních letech charakterizuje mainstreamové média je, že téměř všechny novinky a zprávy jsou emočně negativní. Studie ukázaly, že poměr špatných a dobrých zpráv je 17: 1. To znamená, že 95% zpráv je negativních. To dodává naší emoční energii velmi špatný odraz skutečného poměru dobra a zla na světě. Určitě by si tento fenomén zasloužil nějakou velkou studii duší (o mysli ani nemluvě) našich žurnalistů.

Pokaždé, když čtu tuto zprávařskou smršť a říkám si, proč toto proboha dělám (už vím, já se tím totiž živím), vzpomenu si na fenomenální desatero Rolfa Dobeliho „Avoid News Towards a Healthy News Diet“, z něhož si s laskavým svolením dovolím citovat a rozvést pár myšlenek, proč zprávy raději nečíst:

Zprávy systémově lžou

Vezměte si jednoduchý příklad. Pod autem se zřítí most. Ve zprávách se dozvíme skoro vše o tom, kdo v autě jel, jak prožíval pád (pokud přežil, když ne, je to popis zdrcených příbuzných), jaké měl auto, odkud a kam jel, jak rychle, byli nebo nebyli na místě záchranáři, odcitují všechny tiskové mluvčí všech institucí (mj. také spolužáci a kolegové)... To nejdůležitější se ale málokdy dočtete. Jaká byla strukturální stabilita mostu! To je základní riziko, co na mě může číhat u dalších mostů. Ale auto, zraněné osoby, akce a záchranáři jsou efektní, je to dramatické, a to je pro žurnalisty ta pravá zpráva... a hlavně... je to levné na výrobu i na myšlení novináře. Toto jen dokládá jak špatné „mapy rizik“ takové zprávy vytvářejí v našich hlavách.

Zprávy jsou pro nás naprosto irelevantní

Průměrný čtenář (nebo chcete-li lépe konzument) médií ročně přečte průměrně asi 10.000 zpráv. Zkuste se zamyslet lépe, kolik těchto zpráv vám pomohlo rozhodnout se o závažných a konkrétních skutečnostech ovlivňující váš život, vaši kariéru, nebo vaše podnikání. Spotřeba zprávou je pro nás v tomto ohledu naprosto irelevantní. Rozpoznat, co je relevantní je velmi složité nejenom pro novináře, ale i pro nás. Je mnohem jednodušší zjistit, co je „nového“. Mnozí se domnívají, že vědět, co je nového, je pro ně konkurenční výhodou, ve skutečnosti je to ale nevýhodou. Čím méně budete zpráv konzumovat, tím větší konkurenční výhodu skutečných „znalostí“ bude váš mozek mít.

Zde bych si dovolil citovat Thomase Jeffersona: Člověk, který nečte vůbec nic, toho ví daleko víc než člověk, co čte jen noviny.“

Zprávy nemají žádnou vypovídací schopnost

Zprávy jsou jen bubliny, co se vytvářejí nad hladinou skutečného světa (někteří to popisují i jako bubliny, které vytváříme ve vaně, když...no vždyť víte kdy). Tato hromadící se fakta nás naopak odvádějí od chtění vědět více do hloubky. Domníváme se, že toho o problému tolik víme, ale jsou to jen bubliny, které v našem mozku praskají a nezanechávají žádnou stopu. Pokud bychom přistoupili na teorii, že informace (fakta-data) vedou k hospodářskému růstu, tak novináři by byli na vrcholu této pyramidy. Velké korporace, které s těmito informacemi obchodují (rozumějí, hromadí a kolportují je) už toto pochopili, a proto se nám snaží vytvořit obraz, že vytvářejí něco více – dnes se tomu odborně říká Big Data, ale princip je pořád stejný, prodat nahromaděné bezcenné informace (informace, ne znalosti!!!).

Zprávy jsou toxické pro naše tělo

Neuropatologové tvrdí, že čtení zpráv neustále spouští náš limbický systém, jsme neustále zaplavování emocionální negací, které náš organizmus zaplavují glukokortikoidami, což v podstatě laicky znamená, že jsme v permanentním stresu. Vysoká hladina glukokortikoidů způsobuje v našem organizmu zhoršení trávení, nedostatek růstu (buňky, vlasy, kosti), nervozitu a náchylnost k infekcím, podporují strach, agresivita a emoční znecitlivění! (V této souvislosti někteří Dobeliho následovníci v nadsázce hovoří o trestné odpovědnosti novinářů, kteří se svojí činností dopouštějí mnohých trestných činů proti životu a zdraví obyvatelstva...otázkou jen zůstává, zdali úmyslně nebo nedbalostně a zdali jako členové organizované skupiny!) ;-)))

Zprávy způsobují kognitivní chyby úsudku

Varen Buffet říká, že na lidské bytosti je nejlepší jeho schopnost interpretovat všechny nové informace tak, že její předchozí závěry zůstávají nedotčeny. Čtení zpráv tuto schopnost ničí. Přebíráme informace, důvěřujeme jim a ztrácíme dříve vrozenou schopnost nedůvěry a podezíravosti, která nám celá tisíciletí zachraňovala životy a nutila nás rozvíjet myšlení. Náš dnešní informačně konzumní mozek chce jenom příběhy, které dávají smysl, i když to odporuje realitě. Ono staré pochybuji, tedy myslím, se rychle vytrácí!

Zprávy inhibují myšlení

Myšlení potřebuje soustředění, koncentrace ale potřebuje čas. Zprávy jsou primárně koncipovány tak, aby nám tento čas přerušovali. Zprávy jsou v podstatě jako počítačové viry, které nám kradou pozornost pro své účely. Ale co je ještě horší, kradou nám, stejně jako v počítači, paměť. Kapacita naší dlouhodobé paměti je téměř nekonečná, ale naše operační (pracovní) paměť je omezena jen na určité množství dat. Představte si průchod mezi pracovní a dlouhodobou pamětí jako určité potrubí, kterým se přelévají zpracované informace do dlouhodobých znalostí. A právě tyto zprávy (viry) nám toto potrubí ucpávají a brání hlubšímu pochopení vstřebaných informací. V Kanadě byl proveden výzkum, který zjistil, že pochopení textu úměrně klesá množstvím použitých hypertextových odkazů. V našem případě zpráv. Je to stejné, neboť se neustále mozek snaží otevírat nové odkazy, místo toho, aby rozpoznával a hodnotil ty důležité pro vytváření našich znalostí.

Zprávy fungují jako droga

Vnímáme zprávy jako příběhy, chceme vědět, jak budou pokračovat a nejlépe rychle a v několika větách. Vědci si mysleli, že husté spoje vytvořené mezi 100 miliardy neuronů uvnitř našich mozků byly z velké části pevné a již neměnné v době, kdy jsme dosáhli dospělosti. Dnes víme, že nervová spojení se dají běžně rozbít a vytvářet nová. Další a další zprávy, které konzumujeme, nutí tato spojení věnovat se stahování nových dat a multitaskingu, zatímco stará spojení utlačují a ignorují. A právě ta stará pevná spojení sloužila k hloubce myšlení a poznání. Většina konzumentů zpráv, i když v minulosti byli vášnivými čtenáři knih, ztratili čtením zpráv schopnost absorbovat dlouhé články nebo knihy. Po čtyřech, pěti stranách se unaví, jejich koncentrace zmizí, stanou se neklidnými. Není to proto, že by byli starší, jak se většinou domnívají, je to proto, že se fyzikální struktura jejich mozku prostě změnila.

Zprávy jsou ztrátou času

Existují aplikace pro mobilní telefony a tablety, které počítají, kolikrát za den jste se podívali na display, aniž by k tomu byla nějaká pobídka (zazvonění, pípnutí, nutnost něco vyhledat...). Zjistili, že denně touto činností strávíme skoro hodinu. Náš mozek nás totiž nutí se podívat, i když víme, že tam nic není (neb máme notifikace), chce prostě nové zprávy. Frustrace z toho, že se nic neděje, je obrovská, mozek začíná panikařit a nutit nás nesmyslně hledat nové zprávy. Děsné! Jsou dokonce známé případy mladých lidí, kteří upadli do těžkých depresí, když jejich sociální sítě mlčí a jejich mozky nemají nové přísuny „zpráva“!

Zprávy podporují pasivitu a zabíjejí kreativitu

Zprávy jsou většinou o dějích, které nemůžeme nijak ovlivnit. Opakováním zpráv, o kterých víme, že s nimi nemůžeme nic udělat, nás činí pasivními. To nás drtí a nutí přijmout pohled na svět, který je pesimistický, necitlivý, sarkastický a rezignovaný. Má to i vědecký termín "naučená bezmocnost"!

Z historických pramenů víme, že nejznámější matematici, spisovatelé, skladatelé, lékaři, vědci, hudebníci, výtvarníci, architekti nebo malíři skoro nečetli noviny. Naopak, když se začali zabývat zprávami (a většinou dali na politiku) již žádné nové objevné nebo kreativní dílo nevytvořili. Takže pokud hledáte nové znalosti, chcete něco vytvářet nebo nalézat hlubší smysl věcí a dějů, nehledejte to ve zprávách!!!

Společnost nepochybně potřebuje žurnalistiku - ale jiným způsobem. Potřebujeme zprávy, které hlídají a odhalují pravdu. Ale důležité zjištění nemusí proboha přijít v podobě plytké zprávy (mnohdy myšlenkově kopírované). Rozbory, úvahy, fejetony, ale i črty na okraj nebo břitké satirické šlehy mají přeci také vypovídající hodnotu. Není to sice tak snadné jako zkopírovat zprávu, ale stojí to za to.

Autor: Igor Troch | pondělí 24.11.2014 8:00 | karma článku: 29.30 | přečteno: 1535x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 29.69 | Přečteno: 582 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.66 | Přečteno: 302 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 527 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 831
Igor Troch je ředitelem společnosti Best Vision, specializující se na služby "Competitive/Knowledge Intelligence" k podpoře rozhodování. Je ředitelem Asociace průmyslové bezpečnosti, členem SCIP-Czech.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...